V rámci jednoho webhostingu můžete hostovat 2 domény jako aliasy a neomezený počet subdomén. Na každé adrese můžete mít jiný redakční systém.
Pokud chcete na jednom webhostingu provozovat různé redakční systémy, přečtěte si tento návod. Slouží i pro řešení přátelských URL při provozování více redakčních systémů současně na jednom hostingu. Díky tomuto postupu můžete mít na hlavní doméně jiný redakční systém než na subdoméně a vždy budou fungovat přátelská URL.
Řešení (přátelských URL) pomocí souboru .htaccess je vhodné i za předpokladu, že na serveru provozujete různé redakční systémy a shopy (jeden jako doménu hlavní, další třeba jako subdoménu).
V adresáři www ponechte náš běžný (a původní .htaccess) beze změny. Hlavní web, tedy první redakční systém (řekněme například WordPress), který má sloužit pro hlavní doménu, si dáte do adresáře domains/doména (v principu jako alias, ale ve skutečnosti se nic nikde nemění). Založíte si tam si adresář vasedomena.koncovka a v něm připravíte příslušný redakční systém (v našem příkladu WordPress) a jeho celou instalaci. Všechny soubory (pro tento redakční systém) tedy budou v tomto podadresáři (www/domains/vasedomena.koncovka). První redakční systém (v našem případě WordPress) si vytvoří svůj vlastní soubor .htaccess, který bude přímo v tomto podadresáři (www/domains/vasedomana.koncovka). Nebudete jej měnit.
Pokud budete mít další redakční systém (například PrestaShop), který bude na subdoméně (například eshop), tak jej dáte do adresáře www/subdom/eshop a tam si tento redakční systém (v našem případě PrestaShop) vyrobí svůj vlastní .htaccess. Nebudete jej opět měnit.
Příklad výsledné adresářové struktury a umístění .htaccess souborů:
- www – v tomto adresáři pouze náš htaccess, nijak jej neměňte
- www/domains/doména1.cz – první e-shop se svým htaccessem
- www/domains/eshop.doména2.cz – druhý se svým htaccessem (na subdoméně)
Takto můžete mít na serveru nainstalované různé redakční systémy a každý může mít svůj vlastní .htaccess se svými pravidly.
Každý redakční systém tedy musí být ve svém vlastním podadresáři (domains či subdom), aby se nemíchala htaccess pravidla dohromady.